Když tělo přestane poslouchat

Rate this post



Říká se, že každý člověk bude jednou starý.Myslím, že to není, až tak docela, pravda. Spíše jen ten, který bude mít štěstí a osud mu dovolí, ujít delší životní cestu. Buďme ale optimisté a věřme, že právě my to štěstí mít budeme. Každý si určitě představuje, že bude, až do vysokého věku, aktivním a nebude muset být někomu na obtíž.
·        Rčení, že je člověk starý, podle stavu své duše, je možná pravda.
·        Někdy tělo duši neposlechne a pak nastává problém.

Dříve to měli lidé jasně dané.
·        Museli se o své seniory postarat, ať chtěli nebo nechtěli, anebo ať mohli nebo nemohli.
·        Dát svého předka do domova důchodců, kterému se hanlivě říkalo starobinec, bylo velkou ostudou.


Pomoc pro seniory a jejich blízké

Dnes je to o něčem jiném. Uspěchaná doba, která většinou nedovoluje, se o své nejbližší postarat, nepřetržitě celý den a noc, vymyslela různá řešení, těchto obtížných životních situací.

o   Denní stacionář– je řešením pro ty, kteří chtějí mít svého blízkého doma, ale přes den mu nemohou věnovat svou péči. Proto dobu, kdy je zaměstnaný člověk v práci, tráví senior v zařízení, které funguje přes den. Většinou se jedná o staršího člověka, který je, ještě částečně, aktivní.

Proto je mu nabídnuto
–         kondiční cvičení
–         trénování paměti
–         rukodělné práce
–         besedy s hosty

o   Domov pro seniory– jiná situace nastává, když nemá starý člověk nikoho, kdo by se o něho postaral, nebo nechce svým blízkým komplikovat život. V domově pro seniory je postaráno o veškeré jeho potřeby. Je mu nabídnut život, kterému byl zvyklý. Pokud nechce, nemusí se už o nic starat.
–         má zajištěnu celodenní stravu, s ohledem na jeho zdravotní stav, a různé diety
–         má k dispozici, pochopitelně, ubytování, většinou ve dvou nebo třílůžkových pokojích
–         je ochraňováno jeho soukromí
–         zajištěno důstojné zacházení

Když tělo přestane poslouchat

Rate this post



Říká se, že každý člověk bude jednou starý.Myslím, že to není, až tak docela, pravda. Spíše jen ten, který bude mít štěstí a osud mu dovolí, ujít delší životní cestu. Buďme ale optimisté a věřme, že právě my to štěstí mít budeme. Každý si určitě představuje, že bude, až do vysokého věku, aktivním a nebude muset být někomu na obtíž.
·        Rčení, že je člověk starý, podle stavu své duše, je možná pravda.
·        Někdy tělo duši neposlechne a pak nastává problém.

Dříve to měli lidé jasně dané.
·        Museli se o své seniory postarat, ať chtěli nebo nechtěli, anebo ať mohli nebo nemohli.
·        Dát svého předka do domova důchodců, kterému se hanlivě říkalo starobinec, bylo velkou ostudou.


Pomoc pro seniory a jejich blízké

Dnes je to o něčem jiném. Uspěchaná doba, která většinou nedovoluje, se o své nejbližší postarat, nepřetržitě celý den a noc, vymyslela různá řešení, těchto obtížných životních situací.

o   Denní stacionář– je řešením pro ty, kteří chtějí mít svého blízkého doma, ale přes den mu nemohou věnovat svou péči. Proto dobu, kdy je zaměstnaný člověk v práci, tráví senior v zařízení, které funguje přes den. Většinou se jedná o staršího člověka, který je, ještě částečně, aktivní.

Proto je mu nabídnuto
–         kondiční cvičení
–         trénování paměti
–         rukodělné práce
–         besedy s hosty

o   Domov pro seniory– jiná situace nastává, když nemá starý člověk nikoho, kdo by se o něho postaral, nebo nechce svým blízkým komplikovat život. V domově pro seniory je postaráno o veškeré jeho potřeby. Je mu nabídnut život, kterému byl zvyklý. Pokud nechce, nemusí se už o nic starat.
–         má zajištěnu celodenní stravu, s ohledem na jeho zdravotní stav, a různé diety
–         má k dispozici, pochopitelně, ubytování, většinou ve dvou nebo třílůžkových pokojích
–         je ochraňováno jeho soukromí
–         zajištěno důstojné zacházení